Cesta domů ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a za podpory nadačního fondu Abakus nechala zpracovat výzkum veřejného mínění o tom zda, kdo, kdy a jak má hovořit ve škole o umírání a smrti. Do výzkumu se zapojilo 1036 učitelů a 1008 rodičů různě starých žáků základních škol, a to ze všech krajů, z větších i menších měst a z venkova. Hlavním zjištěním u obou kategorií je, že o smrti by se ve školách mluvit mělo. Konec života nemá být pro děti tabu.


Názory učitelů

Téměř tři čtvrtiny dotázaných pedagogů si myslí, že o tématu smrti a umírání by se mělo mluvit v rámci běžné výuky, více než polovina se už totiž setkala s nutností řešit situaci spojenou s úmrtím nebo umíráním v rodině žáka, ale i smrtí někoho z prostředí školy, tedy žáka, učitele a podobně.

Kdy a v jakých předmětech ale s probíráním takových témat začít? Většina dotázaných učitelů se přiklání k tomu, aby se tak dělo v předmětech, jako jsou rodinná výchova a výchova ke zdraví, které jsou vyučovány až na druhém stupni. Velká část učitelů by se navzdory tomu nebála tematiku zařadit do výuky již na 1. stupni, avšak názory na to, v jaké třídě s problematikou smrti a umírání začít, jsou velmi různorodé. Bohužel jen 5 % učitelů je připraveno o smrti hovořit, školy také nemají stanoven žádný doporučený postup, jak to dělat.

Názory rodičů

Stejně jako učitelé, i mámy a tátové vnímají, že o umírání a smrti by se mělo ve společnosti více mluvit. Jejich názory na to, kdo se má o problematice bavit s dětmi, se ale od pedagogů liší. Zhruba polovina rodičů by nechtěla, aby se téma konce života stalo součástí výuky. Chtěli by o tom s potomky hovořit sami.

Ovšem jen 17 % dotázaných rodičů to zatím udělalo a téměř polovina z nich neví, jak na to, jak o tom vůbec začít. Pouze čtvrtina rodičů informuje školu v případě, že v rodině někdo zemře. Dvě pětiny se vyslovily, že by dítě nevzaly na pohřeb blízké osoby nejčastěji z toho důvodu, že to považují za stresující a pro dítě nevhodný zážitek.

Podpůrné materiály

Cesta domů se tématy, kterým se výzkum veřejného mínění věnuje, dlouhodobě zabývá. Děti pokládají mnoho otázek, na některé z nich se velmi těžko odpovídá. Vždy se ale vyplatí před otázkami neuhýbat, snažit se dětem přiměřeně k jejich věku odpovídat a nezatajovat informace.

Jaké představy o konci života mohou mít děti v různém věku? Jak děti a dospívající prožívají umírání a truchlení? Můžeme jim v zármutku nějak účinně pomoci? Na co je dobré si dát pozor? Nejen pro pedagogy a rodiče, ale pro každého, kdo chce otevřít téma smrti a umírání s dětmi, nabízíme řadu podpůrných materiálů.