Pražská záchranka pokračuje v rozvoji paliativní péče o umírající v urgentní medicíně, v roce 2024 proškolí desítky záchranářů. Ti budou mít možnost absolvovat stáž mj. v Cestě domů.
V Praze zemře ročně na 2 300 pacientů v konečných stádiích nevyléčitelného onemocnění, které krátce před jejich úmrtím do nemocnice transportuje záchranná služba (zdroj: ZZS HMP). V řadě případů by pro pacienty bylo prospěšnější strávit poslední chvíle života doma a se zajištěnou paliativní péčí.
Pražská záchranná služba proškolí v příštím roce až 40 zaměstnanců, zejména zdravotnických záchranářů, v oblasti paliativní medicíny. Jejím záměrem je zajistit umírajícím pacientům adekvátní péči, ideálně v domácím prostředí nebo u specializovaných poskytovatelů paliativní péče. Cílem je zvýšit kvalitu života pacientů a sekundárně omezit také počet opakovaných výjezdů záchranné služby.
Až 40 zaměstnanců záchranné služby projde v roce 2024 dvoudenním kurzem připraveným Centrem paliativní péče, který je zaměřen přímo na paliativní péči v urgentní medicíně. Následovat bude jednodenní kurz vedený lékařem záchranné služby a záchranáři absolvují také stáž u některého z poskytovatelů paliativní péče, jako jsou domácí hospice, nemocnice s paliativními lůžky nebo nemocniční paliativní týmy. Mobilní hospic Cesta domů je jedním ze zapojených pracovišť, kde budou záchranáři moci svou stáž absolvovat.
Cesta domů navazuje na spolupráci s Pražskou záchrannou službou v pilotní fázi projektu, při které byl vytvořen speciální protokol pro identifikaci tzv. paliativně relevantních pacientů a ověřena jeho funkčnost. Za „paliativně relevantní“ jsou považováni pacienti v konečném stádiu nevyléčitelného onemocnění, které současná medicína už vyléčit nedokáže, a z akutní hospitalizace nemusí mít prospěch. Pro bezpečnou identifikaci těchto pacientů slouží dispečerům světově unikátní protokol, díky kterému jsou schopni tyto pacienty rozpoznat již během tísňového volání. Cílem pražské záchranky je, aby k těmto pacientům byl přednostně vysílán tým záchranářů proškolených v paliativní péči. Ten po vyšetření na místě, prostudování pacientovy dostupné zdravotnické dokumentace a potvrzení, že je pacient skutečně paliativně relevantní, bude maximálně usilovat o jeho stabilizaci v domácím prostředí, pokud si to bude pacient přát. Záchranáři také předají příbuzným kontakty na různé poskytovatele paliativní péče různého typu (domácí hospice, nemocnice s paliativními lůžky nebo nemocniční paliativní týmy). Bude-li transport do nemocnice nezbytný, když například žije pacient o samotě, může záchranná služba personál nemocnice dopředu informovat, že jde o pacienta v terminálním stádiu nevyléčitelného onemocnění. Dlouhodobým cílem je, aby se informace dostala k paliativnímu týmu daného zařízení a pacienta na příjmovém místě navštívil paliativní specialista, který pacienta vyšetří a domluví se s ním na plánu další péče.
Předpokládáme, že v roce 2024 budeme mít proškolenou v oblasti paliativní péče až pětinu našich zdravotnických záchranářů. Chceme dosáhnout stavu, kdy budeme mít v každé směně, 24 hodin denně, dostupnou speciálně proškolenou posádku. Ta bude nad rámec běžných událostí vyjíždět k pacientům, pro něž bude paliativní péče přínosná. Budou-li si to pacienti přát a okolnosti to dovolí, nebude nutné je transportovat do nemocnic, ale ve spolupráci s poskytovateli paliativní péče jim dokážeme zajistit odpovídající služby, komfort a případnou medikaci v domácím prostředí nebo na specializovaných lůžkách ve zdravotnických zařízeních. Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP
Podrobnosti o záměrech Pražské záchranné služby hledejte v aktualitě na jejím webu.
Ve fázi projektu, která se rozběhne od ledna 2024, navázala pražská záchranná služba spolupráci se dvěma domácími hospici Cesta domů a Most k domovu a také se všemi paliativními týmy na území Prahy, tedy ve Fakultní nemocnici v Motole, Thomayerově nemocnici, Všeobecné fakultní nemocnici, Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a Ústřední vojenské nemocnici. Zapojeni jsou také jediní dva poskytovatelé lůžkové paliativní péče z řad pražských nemocnic, kterými jsou Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. V těchto zařízeních budou moci proškolení záchranáři absolvovat dvoudenní stáž.