Specializované knihovně Cesty domů, která už více než 20 let slouží veřejnosti, se věnoval časopis Lékařská knihovna. Přinášíme celý text knihovníka Marka Chalupy.
Historie knihovny
Pražská Knihovna Cesty domů během své více než dvacetileté existence prošla výraznou proměnou. Od malého projektu v improvizovaných prostorách se vyvinula v profesionální odbornou knihovnu, ukotvenou v celostátních knihovních strukturách, technologicky modernizovanou a pevně propojenou s osvětovou a vzdělávací činností organizace. Její vývoj kopíruje i širší rozvoj Cesty domů – od u nás novátorského a zprvu notně „punkového“ projektu domácího hospice ke všestranné organizaci s významnou rolí v celostátní paliativní péči.
Za svou existenci a současnou podobu knihovna vděčí nadšené, usilovné a dlouhodobé práci tří obdivuhodných knihovnic: Štěpánky Ryšavé, která inovativní knihovnu „vyčarovala“ doslova z ničeho, Ludmily Nohýnkové, která jí dala zralou, profesionální podobu, a Elišky Mlynárikové, která ji dovedla do Michle a upevnila její osvětovou funkci. Velký dík za rozvoj knihovny patří také Tobiáši Kolmačkovi.
Roky 2004 – 2008 v Bubenské
Knihovna Cesty domů vznikla na podzim roku 2004 jako součást tehdejšího občanského sdružení Cesta domů, které vzniklo v roce 2001, od roku 2003 provozovalo v Praze domácí hospic a zároveň se zaměřovalo na osvětu v oblasti péče o umírající. Založení knihovny bylo od počátku chápáno jako nástroj podpory tohoto poslání: měla poskytovat odborné zdroje, přibližovat veřejnosti principy paliativní péče a vytvářet prostor pro vzdělávání. Štěpánce Ryšavé, zakladatelce knihovny a první knihovnici, byla inspirací především The Halley Stewart Library při St. Christopher’s Hospice v Londýně.
Po získání schválení Ministerstva kultury ČR v roce 2004 začal postupný vznik fondu. Knihovna byla plánována jako veřejná, odborná a plně integrovaná do sítě knihoven. Od počátku měla mít absenční i prezenční výpůjčky, online katalog a možnost meziknihovní výpůjční služby. Veřejnosti se otevřela v březnu 2005 v prostorách kanceláře domácího hospice v Bubenské ulici. V té době obsahovala zhruba 400 monografií, odebírala několik českých periodik a jeden zahraniční časopis. Přibližně čtvrtina fondu byla v angličtině, knihy byly získávány jak přes specializované e-shopy, tak prostřednictvím osobních kontaktů v zahraničí. Do roka dosáhl fond prvních 1000 svazků.
Tematický základ fondu tvořilo sedm oblastí: lékařství, ošetřovatelství, sociální práce, psychologie se zaměřením na zármutek, duchovní péče, etika a doplňkově beletrie. Knihovna fungovala s jedním knihovníkem na poloviční úvazek a s pomocí dobrovolníků, katalogizovalo se ručně. Čtenáři pocházeli zejména z odborných profesí — zdravotníků nelékařských oborů, studentů, odborníků z příbuzných oblastí, ale i z řad dobrovolníků či pozůstalých.
Pro první roky provozu byl zásadní také vznik knihovního systému na míru, který vytvořila firma Vizus. Ačkoli pro základní provoz postačoval, postupně se ukázalo, že není kompatibilní s velkými knihovnickými standardy a neumožňuje zapojení do souborných katalogů. Tato skutečnost byla významná, protože jedním z cílů knihovny bylo zpřístupnit fond celostátně prostřednictvím Souborného katalogu ČR.
Na významu knihovna získala v roce 2006, kdy obdržela ocenění Knihovna roku – Knihovnický počin roku. Finanční odměna umožnila rychlé rozšíření fondu, ale především se díky ocenění otevřela spolupráce s týmem Souborného katalogu ČR. Jeho pracovníci nabídli řešení, jak záznamy zapsat přímo v jejich systému a propojit je s katalogem knihovny Cesty domů. Tento krok znamenal zásadní milník: zvýšil se počet návštěv katalogu, rozšířila se databáze čtenářů a začala fungovat meziknihovní výpůjční služba. Zároveň se však ukázalo, že původní knihovní systém nebude dlouhodobě vyhovovat.
V roce 2008 padlo rozhodnutí zakoupit profesionální knihovní systém Clavius, který již umožňoval standardní propojení s dalšími knihovnami. Tento krok časově spadá do období, kdy vedení knihovny převzala Ludmila Nohýnková.
Roky 2008 – 2016 v Bubenské a Boleslavské
Za vedení Ludmily Nohýnkové se knihovna rozvinula do podoby plně profesionální odborné knihovny. Systém Clavius sice nebyl přímo určen pro specifické potřeby odborných fondů, ale byl spolehlivý, kompatibilní a výrazně zjednodušil provoz knihovny i její komunikaci s celostátními databázemi. Knihovna pokračovala v aktivní účasti v Souborném katalogu, zapojila se do Klubu lékařských knihoven a navázala spolupráci s Knihovnou a tiskárnou pro nevidomé K. E. Macana, která poskytovala cenné know-how i možnost doplňovat fond o specializované tituly.
Důležitým momentem se stalo stěhování z původních prostor v Bubenské ulici, které fungovaly jako knihovna, obchůdek, kancelář i místo setkávání zároveň a byly už na hraně kapacity. Po dlouhém hledání se Cesta domů přesunula v roce 2013 do Boleslavské ulice, kde knihovna získala vytouženou samostatnou místnost. Stěhování bylo spojeno s částečnou revizí fondu, na níž spolupracovala mimo jiné dobrovolnice Eliška Mlynáriková. Ta si o pár let později s Ludmilou Nohýnkovou vyměnila role: stala se novou knihovnicí a následně za dobrovolnické asistence bývalé vedoucí zajistila další stěhování knihovny – tentokrát do Michle.
V závěru vedení Ludmily Nohýnkové začínal systém Clavius technologicky zastarávat a brzy po jejím odchodu jej nahradil modernější Tritius, který umožnil kvalitnější práci s fondem a lepší provázání s online službami.
Roky 2016 – 2021 v Boleslavské a v Michli
Eliška Mlynáriková, která vedla knihovnu od roku 2016, vstoupila do období těsnějšího propojování knihovny s širší osvětovou a vzdělávací činností Cesty domů. Knihovna se stávala součástí vzdělávacích aktivit, stáží a příprav odborných materiálů, přičemž tyto oblasti se výrazně prolínaly také díky grantovým projektům. Proběhla regulérní revize fondu, zásadním milníkem pak bylo v roce 2019 přestěhování knihovny do zbrusu nového sídla Cesty domů v Michli (ulice Heleny Kočvarové). Vznik nového vzdělávacího centra a knihovny tehdy umožnila podpora Nadačního fondu AVAST (dnes NF ABAKUS).
Knihovna začala sloužit i jako zázemí pro stážisty domácího hospice, kteří ji využívali mezi návštěvami pacientů. Přinášeli s sebou zkušenosti z praxe, které se promítaly do plánování vzdělávacích aktivit i publikací. Díky grantům se dařilo každoročně rozšiřovat fond, a tím posilovat odborné zázemí knihovny.
V roce 2020 se osvěta formálně stala druhým hlavním pilířem Cesty domů, což odráželo dlouhodobý vývoj, v němž knihovna hrála klíčovou roli jako zdroj informací i inspirace pro vzdělávání a odbornou práci.
Roky 2021 – 2025 v Michli neboli dnešní podoba
Elišku Mlynárikovou v roce 2021 na knihovnickém postu vystřídal Tobiáš Kolmačka, který pokračoval v obohacování fondu, vylepšování služeb knihovny a spolupráci na osvětových projektech Cesty domů. Po něm v roce 2022 nastoupil současný knihovník Marek Chalupa. Jedním z jeho úkolů je větší popularizace knihovny – u návštěvníků Cesty se celkem pravidelně setkává s překvapeným zvoláním z názvu tohoto článku: „Vy máte i knihovnu?“ Je zřejmé, že na rozdíl od „viditelnějších“ osvětových aktivit Cesty (nakladatelství, dobročinné obchody…) je knihovna stále ještě trochu „skrytým pokladem.“
Knihovna je otevřená všem zájemcům, nabízí absenční výpůjčky i klidné místo ke studiu. Její otevírací dobu a katalog najdete na našem webu.
Knihovna dnes
Jak to tedy s Knihovnou Cesty domů vypadá v současné době? Knihovna je stejně jako v minulosti spravovaná knihovníkem na poloviční úvazek s pomocí dobrovolníků, otevřená pro veřejnost je tři dny v týdnu. Na konci listopadu 2025 má knihovna ve fondu celkem 5791 knihovních jednotek, z toho 4711 knih (3954 svazků naučné literatury a 757 svazků beletrie), 938 audioknih na CD a 142 jiných kn. jednotek.
Tematicky, resp. Oborově, se dá fond rozdělit na „jádro“ a „širší horizont“. Jádrem, tedy základem knihovny, je paliativní medicína a ošetřovatelství (dospělých i dětí), hospicová péče, práce s pozůstalými (jako asi málokterá knihovna máme speciální sekci „zármutek“) a de-tabuizace tématu smrti a umírání. Patří sem také produkce nakladatelství Cesty domů – obvykle beletrie či naučná literatura pro děti nebo populárně naučné knihy pro dospělé, kroužící kolem tématu smrti, ale i smysluplného a radostného života.
Výše zmíněná základní témata sledujeme v produkci nakladatelství v ČR i v zahraničí a pokračujeme v budování bohatého, spolehlivého a aktualizovaného zdroje literatury. Valná většina zahraniční literatury je v angličtině, menší část fondu je v němčině nebo dalších jazycích. Díky možnosti se úzce specializovat můžeme jít opravdu „do hloubky“, takže mnohé odborné tituly kolem paliativy nabízíme jako jediná knihovna v ČR (a rádi se o ně dělíme pomocí MVS!). Knihovna také pro Cestu domů zajišťuje nákup odborných periodik, především časopisu Paliativní medicína.
Širším horizontem je obecná medicína a ošetřovatelství, dále sociální práce, psychologie, psychiatrie a psychoterapie (včetně komplementárních a uměleckých terapií) duchovní literatura, (bio)etika, filozofie, religionistika, antropologie a mnohé další obory.
Ještě šířeji pojatým, ale stále relevantním okruhem je beletrie, populárně naučná literatura, žurnalistika (knižní rozhovory), literatura pro děti nebo třeba poezie, to vše obvykle explicitně či volně spojené s „našimi“ tématy.
Zajímavostí je dnes již poměrně bohatá sbírka komiksů (nechybí ani japonská manga či tchajwanská manhua) na téma nemoci, smrti a truchlení, které vážnost děje často shazují černým humorem. Malou, ale často využívanou částí fondu jsou deskové hry, resp. karetní soubory – zejména karty Řekni mi, otvírající konverzaci o těžkých tématech, či Dixit, používaný specifickým způsobem terapeuty. Naopak poměrně velkou část naší sbírky zabírají audioknihy na CD, získané často darem díky laskavosti jejich vydavatelů. Ty jsou užitečné při práci s našimi klienty, kteří už nemohou sami číst, v jejich domovech i na našich hospicových lůžkách.
Knihovna je „pod křídlem“ metodiček z Městské knihovny v Praze, což nám umožňuje půjčovat si jednou za půl roku malý výměnný fond beletrie. To přináší vítané provzdušnění stálého fondu a umožňuje to knihovníkovi reagovat na obvyklou otázku před obdobím letních dovolených – „prosím tě, nemáš tam náhodou něco, co NENÍ o smrti“?
Čtenářstvo se skládá především ze tří skupin: pracovníci a dobrovolníci Cesty domů, odborná veřejnost (lékařky, sestry, sociální pracovníci, duchovní… ve velké míře pak studentky a studenti těchto oborů) a naši klienti v situaci pozůstalých nebo pečujících. Bývají to i lidé „zvenčí“, kteří se ve svém životě se potkali s tématem smrti a hledají praktické informace či útěchu, stejně jako například způsob, jak o smrti citlivě a zároveň upřímně mluvit s dětmi. Velkou radost z knihovny mívají studenti paliativy a spřízněných oborů, kteří pro své akademické práce najdou na jednom místě všechny nebo téměř všechny zdroje, které potřebují.
A nakonec, co se týče další nabídky knihovny, jejím důležitým aspektem je (vzhledem k odborné a osvětové funkci) její výše zmiňované zapojení do systému meziknihovní výpůjční služby. Její prostory v michelské centrále Cesty domů jsou použitelné i jako klidný kout pro studium, zvládáme také rešeršní služby a tvorbu bibliografií na „paliativní“ témata. A v minulých letech knihovna pořádala pravidelně Noc s Andersenem pro děti zaměstnanců a dobrovolníků, takže vězte: i v hospicové knihovně může být občas pěkně veselo!
Marek Chalupa
odkaz na původní článek