Za statistikami týkajícími se sebevražd se skrývají konkrétní lidské osudy, nezodpovězené otázky a bolest pozůstalých. Otázka „proč“ patří k nejnaléhavějším. Nový sborník přináší několik pohledů na toto „proč“, od odborníků i pozůstalých.
Ambasadorkou publicistického sešitu je herečka Eliška Křenková, jejíž osobní příběh sešit uvádí. O specifikách vyrovnávání se s úmrtím po sebevraždě u mužů mluví Martin Jára z Ligy otevřených mužů, o truchlení dětí pak Sylvie Stretti z neziskové organizace Vigvam.
Děti mohou vztahovat vinu na sebe – že se to stalo, protože bráchovi řekly to a to; anebo obviňují rodiče, anebo třeba ještě někoho dalšího, že tomu nezabránili. Už z tohoto důvodu je důležité, aby děti alespoň rámcově věděly, co přesně se stalo a že tomu patrně zabránit nešlo. Sylvie Stretti, poradna Vigvam
Editorka Alena Scheinostová do publikace zařadila také vlastní rozhovory s Martinem Peškem z poradny Luctus, dětským psychiatrem Jiřím Koutkem, psychoterapeutkou Olgou Havránkovou či religionistou Pavlem Hoškem a teologem Liborem Ovečkou. Výtvarník Krištof Kintera přibližuje okolnosti vzniku památníku obětem sebevražd, který je zobrazen na titulní straně sešitu. Sešitem se prolínají promluvy pozůstalých, v závěru je seznam kontaktů, kde mohou pozůstalí hledat pomoc a podporu.
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem o tom dokázala mluvit otevřeně a pravdivě. Říkala jsem, že syn zemřel tragicky. Až později jsem pochopila a pocítila, že to přijetí mi ulevilo i v tom, že dokážu o celé záležitosti mluvit otevřeně, upřímně, a že to je na tom uzdravující. Když se dnes objeví nějaké vzpomínky, nechám je proplout. Nebráním se jim, ale ani je nevyhledávám. Prostě žiju každý den. pozůstalá
Publikaci je možno koupit v dobročinných obchodech Cesty domů nebo v eshopu