Cesta domů | Aktuality a novinky | Články | Příběhy členů Klubu přátel
Kolem Cesty domů jsem chodila na metro

Kolem Cesty domů jsem chodila na metro

Datum zveřejnění: 22. 5. 2012, 16:42 | Autor: Tereza Štursová
Přečtěte si rozhovor s Františkou Lukáčovou o tom, jak potkala Cestu domů a jak se rozhodla dlouhodobě podporovat domácí hospicovou péči.
 

Jak jste se o Cestě domů dozvěděla a jak dlouho ji znáte? Co Vás k nám přivedlo?
Kolem Cesty Domů jsem chodila na metro – několikrát jsem zvědavě nahlédla do obchůdku, potom jsem v knihkupectví narazila na útlou kreslenou knížku pro děti o umírání dinosaurů. Ta mě rozesmála. Ale opravdu jsem funkci Cesty domů poznala až díky Terce, která v ní začala pracovat jako fundraiserka. Až teprve s ní jsem poprvé zaslechla spojení „mobilní hospic“ a začala brouzdat po webových stránkách.

 

Proč jste se rozhodla nás dlouhodobě podporovat? Co pro Vás znamená členství v Klubu přátel Cesty domů?
Asi prvotní motiv bylo přání, aby se taková služba alespoň v Praze udržela – po jejím hlubším poznání, po přečtení informačních materiálů i knih, které mám od Cesty domů k dispozici, jsem přesvědčena o její nepostradatelnosti. Dalším důvodem bylo rozhodnutí přispívat alespoň malou částkou svých peněz na něco, čemu věřím, na činnost, se kterou se plně ztotožňuji. V neposlední řadě je důvodem také dobrý pocit, že na něco takového přispívám. 

 

Co si myslíte, že může každý z nás dělat pro zlepšení péče o lidi na konci života v naší zemi?
Z vlastní zkušenosti se domnívám, že především zapracovat na sobě sama, na strachu ze smrti a z odpovědnosti za své blízké, kteří se na konci své cesty ocitli. Pamatuji si na vlastní děs z toho, když tomuto konci byla blízko babička, a zároveň touhu „mít od toho všeho pokoj“. V té době bych byla nejraději, kdyby ta zodpovědnost ze mě či mojí rodiny byla na někom jiném. Babička se naštěstí uzdravila a já mám možnost s odstupem času svoje pocity i chování reflektovat – a lépe se na podobnou chvíli připravit. Myslím, že jakmile budeme připraveni vzít na sebe tíhu smrti blízkého a všeho, co s umíráním souvisí, nebudou nám lhostejní ani ostatní lidé na konci života. 

 

Co je Vaše práce a čemu se ráda věnujete ve volném čase?
Pracuji jako psycholog a psychoterapeut v terapeutické komunitě pro drogově závislé. Volný čas věnuji svým blízkým, ráda zajdu na víno, na koncert, ráda si čtu, sportuju a cestuju.

 

Jaká je Vaše oblíbená kniha?
Oblíbená… těžko říct, mám jich spoustu. Většinou jejich důležitost či oblíbenost poznám podle toho, že na ně velmi často po dlouhou dobu myslím a vracím se k nim v myšlenkách. Zrovna jsem dočetla knihu Bez růže od Pavla Růžka. Recenze v Lidových novinách ho nazvala „Bukowskim severních Čech“. Zaujala mne jeho syrovost, neomalený styl, životní příběh. Ráda se vracím k Bratrům Karamazovým, často myslím na Představy o dvacátém století od Petera Hoega či na Zen a umění údržby motocyklu od Roberta Pirsiga. To by bylo na dlouho… 

 

Mockrát děkujeme za Vaše odpovědi.

 

Okna pro radost 2012 | Přidáte se?

  

Adventní trh může být příležitostí ke koupi vánočních dárků, ochutnávce svařeného vína, ale i podpoře neziskových organizací. Jeden takový uspořádal Farní sbor Českobratrské církve evangelické na Vinohradech.

Jsme rádi, když se o naše projekty zajímá veřejnost. Návštívil nás i poradce ministra zdravotnictví.

Výtvarníci věnovali Cestě domů díla, která byla štědrými dražiteli vydražena ve prospěch Cesty domů.
Tomáš a Evelína a všichni hosté na jejich svatbě si vzpomněli na Cestu domů.

V Kalendáři Cesty domů je možné koupit den jako dárek. V roce 2012 se staly 104 dny dárkem. Nejvíce nás obdarovaly firmy Eppendorf a Hypnosis.

Provoz Cesty domů je z velké míry financován osvícenými dárci. Jednotlivci i firmami. Jednou z nich je i UniCredit Bank.

Oslavenci, manželé Šedovi, si místo dárků přáli, aby hosté přispěli do kasičky pro Cestu domů...

Díky Erhartově cukrárně jsme si v Cestě domů osladili život.

Pomoc může být i vzájemně prospěšná. Centrum dohody si u nás objednalo papírnické zboží pro své partnery.

Rodina zesnulého hraběte Kinského: místo květin na pohřeb darovali dar Cestě domů.

Společnost Adastra se nebojí zbytečně. Spolu s námi vytvořila stejnojmenný spot.

Nadační fond AVAST se stal pro letošní rok nejštědřejsím dárcem, děkujeme!

Dobrý bazar alias dobrobazar uspořádala pro Cestu domů římskokatolická farnost Čestlice.

Divadelní soubor Ty-já-tr putoval se svým představením po Kokořínsku a věnoval nám veškerý zisk ze svých cest.

Cesta domů se podívala do krásné Zrcadlové kaple Klementina, a to díky vánočnímu koncertu, který dostala jako dárek.

Audiokniha pro občanské sdružení

Máme okolo sebe milé a aktivní lidi, kteří pro nás pořádají nejrůznější benefiční setkání. Jedním z nich byl koncert v Břevnovském klášteře.

Dobrovolníci jsou neodmyslitelnou součástí Cesty domů. Obdivuhodně pomáhají v přímé péči, v kanceláři či při pořádání akcí pro veřejnost. Každoročně zastanou práci přibližně jednoho celého úvazku.

Studenti Gymnázia Arabská každoročně na vánočním bazaru vyberou pro Cestu domů několik tisíc korun.

Členové klubu přátel přispívají Cestě domů pravidelně, potichu a v hojném počtu.

Knihovnu Cesty domů letos štědře podpořila Liga proti rakovině. Pořídili jsme spoustu nových knih a audioknih.

Masážní a relaxační studio Zdraví masírovalo jeden den pro Cestu domů.

Mobilní domácí hospic musí být ze své podstaty stále v pohybu. Letos nám k tomu dopomohla firma ekolo.cz. Elektrokolo pro zdravotnický tým jsme získali s velkou slevou.

Děkujeme všem, kteří nás v roce 2012 podpořili finančně, materiálně, dobrým slovem či myšlenkou. Vážíme si Vaší podpory a těšíme se na další setkání a spolupráci v novém roce.