Kdybych nepsala ohlédnutí, ale reportáž, pak bych měla docela dost materiálu: barvitě bych mohla popisovat paní knihovnici Ludmilu, kterou skoro nebylo vidět za hromadami obálek s objednanými knížkami, pana kancléře Ottu, který zvedal telefony od knihkupců, tiskl smlouvy a balil balíky, pana řidiče Láďu, který vyrážel s plným autem „Dinosaurů“ po Praze. Reportáž o knížce vysílala Česká televize i některá rádia, vyšly většinou velmi pochvalné kritiky, a to jistě velmi pomohlo její cestě k lidem. Jsme rádi, protože právě proto jsme knížku vydali: aby pomohla lidem jemným způsobem přemýšlet a mluvit nejen s dětmi o naší konečnosti. První vydání knížky je na konci června pryč a objednáváme dotisk. Máme z toho radost. Že by děti pomáhaly bořit staré známé tabu?

Cestu domů navštívili v červnu třeťáci z Waldorfské školy, předali nám dar z jarmarku – obnos, který umožnil symbolicky jeden den (pátek 18.6.) pracovat z těchto peněz. S dětmi jsme si také povídali nad novou knížkou a jejich upřímnost byla moc milá. Zkuste uhodnout, jak mi odpověděly na otázku, kde je lepší končit život, a na otázku, jestli je důležitý pohřeb a proč. V červnu jsme dostali ještě jeden dárek, Musica cum gaudio nám 23. června darovala krásný koncert renesanční hudby v kostele sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech. Dobrovolné vstupné bylo darováno na naše služby. Za oba dárky moc děkujeme.

Na počátku měsíce se Cesta domů prezentovala na hudebním festivalu Habrovka: připravili jsme nabídku zajímavých programů pro děti, rodiče i mladé lidi. Mohli si hrát, kreslit, lepit, stavět domečky a zkusit udělat testy, stateční pak vyzkoušet polohovací postel a vozík a především vzájemnou péči: děti krmily rodiče, kamarád pečoval o kamaráda... a bylo to docela veselé. Během června jsme pak Cestu domů prezentovali ještě na veletrhu sociálních služeb na Praze 13 a pak při projektu Zdravé město na Praze 7. Při všech akcích nám pomáhali dobrovolníci, kteří kromě jiného v červnu pilně prodávali v Krámku – a opět bych mohla dát hádat, co se asi prodávalo nejvíce…

Sedmnáctého června ráno jsme uspořádali již druhou milou komorní akci – snídani Klubu přátel Cesty domů. Přišlo několik členů klubu a povídalo se o zajímavých tématech, především o komunikaci zdravotníků s pacienty a s rodinami, také o možnostech, které nabízí internet mladým vdovám a vdovcům, kteří si přes něj vyměňují zkušenosti. Na snídani byly i dvě děti, což bylo moc milé. Den nám všem začal přívětivě.

Jestli si myslíte, že jsme nestačili při tom všem pracovat, mýlíte se. Stačili a jsme rádi, že jsme mohli zase dalším rodinám být chvíli na jejich cestě nablízku.

A pokud Vás zajímá ohlédnutí nejen na červen, ale i na celý minulý rok, máme již vytištěnou novou Výroční zprávu, stavte se pro ni nebo si ji stáhněte.